Bitva u Liberce roku 1757

6. listopadu 2011 v 22:21 |  Prusko-Rakouské války na našem uzemí
Bitva u Liberce byla jedna z bitev Sedmileté války, která se odehrála 21. dubna 1757 v okolí dnešního města Liberce (tehdejšího Reichenbergu).
Bitva u Liberce
Konflikt: Sedmiletá válka
Trvání:21. duben 1757
Místo:Liberec, Čechy
Výsledek:Pruské vítězství
Strany
vlajka Habsburské monarchie dědičné země Habsburkůvlajka Pruska Prusko
Velitelé
vlajka Habsburské monarchie hrabě Königseggvlajka Pruska August Wilhelm von Braunschweig-Bevern
Síla
vlajka Habsburské monarchie asi 16 000 mužůvlajka Pruska asi 10 500 mužů
Ztráty
vlajka Habsburské monarchie 25 důstojníků + 849 vojáků mrtvých či raněnýchvlajka Pruska 30 důstojníků + 625 vojáků mrtvých či raněných

Příprava

V říjnu roku 1756 se po bitvě u Lovosic podařilo pruským vojskům zmocnit téměř celého Saska. Proti nim se podél severočeských hranic rozestavila vojska rakouská a svedla s protivníkem několik šarvátek. Od listopadu se pak rakouské síly začaly opevňovat také v Liberci, kde se usadily na pravém břehu Nisy a za pomoci místních obyvatel zbudovaly řadu opevnění. Nejsilnějším z nich byla pozice artilérie na Keilově vrchu.
V dubnu roku 1757 tak proti sobě stála přibližně dvacetitisícová pruská armáda utábořená kolem Žitavy pod velením vévody Augusta Wilhelma Braunschweig-Beverna a rakouské sbory v okolí Liberce a Jablonného čítající na 26 000 mužů. Rakušané pod velením polního maršála Lascyho stáli podél Nisy: pravé křídlo od Keilova vrchu směrem do Ruprechtic až k dnešnímu kostelu Matky Boží U Obrázku, slabší levé křídlo se táhlo planinou mezi Františkovem a Růžodolem až někam do prostoru dnešních Karlinek. Podle rakouského plánu měly zasáhnout pruský týl výpadem přes Chrastavu oddíly maršála Maquira dislokované za Ještědským hřebenem o síle zhruba 10 000 mužů.
Pruská vojska překročila hranice 20. dubna 1757 a postupovala proti proudu Nisy, po cestě obsadila Hrádek nad Nisou, Grabštejn a Chrastavu a do večera pronikla až k Horní Suché. Před rozbřeskem tak proti sobě stálo asi 16 000 pruských a přibližně 10 000 rakouských vojáků levého křídla podporovaných dalšími 7 000 vojáky křídla pravého pod velením hraběte Lascyho.

Průběh bitvy

Bitvu samotnou zahájili Prusové útokem proti levému rakouskému křídlu, když překročili pomocí dvou provizorních brodů Ostašovský potok a přiblížili se až k rakouské linii. Tu prolomilo 15 švadron pruských dragounů, kteří navíc zahnali rakouskou jízdu až k Františkovu. Přitom se však pruská jízda příliš vzdálila od vlastní pěchoty a ocitla se mimo její podporu. Rakouským granátníkům z úbočí Ještědu se této chyby podařilo využít a vpadnout pruským dragounům do zad, čímž je přinutili se obrátit. Znovuzformovaná rakouská vojska pak za podpory silné palby dělostřelectva z Keilova vrchu donutila Prusy k ústupu. Nepodařilo se jim však přejít do rázného protiútoku, naopak - nově povolaní pruští husaři dokázali ústup svých druhů zastavit a přejít s nimi do protiútoku. Následující jezdecký střet patrně celou bitvu rozhodl, když byly rakouské eskadrony přinuceny ustoupit. Situaci nezvrátil ani bodákový střet granátníků a jedenáct pruských praporů zteklo rakouskou linii a dobylo ji. V 11 hodin byla bitva rozhodnuta a rakouská vojska vyklízela prostor ve směru na Rochlici.
Bitvu ještě mohl pro Rakousko zachránit hrabě Maquir a jeho dva dragounské a jeden pěší pluk, kteří přepadli Chrastavu a tím také pruské týlové jednotky. Zpočátku se zdálo, že Rakušané uspějí a dokonce se jim podařilo začít rabovat pruské zásobovací vozy, pak je ale zatlačily zpět dva pruské prapory a Maquire se musel stáhnout zpět do Jablonného, kde se spojil s ustupující armádou.

Výsledky střetu

V bitvě zahynulo nebo bylo zraněno 25 rakouských, 30 pruských důstojníků, 849 rakouských a 625 pruských vojínů. Pruští ranění byli ošetřování na libereckém zámku a okolních budovách. těla prostých vojáků byla pohřbena v hromadných hrobech na úbočí Ještědu, důstojníci v Liberci.
Pruská vojska se po svém vítězství přesunula k Praze, kterou oblehla a z Čech byla přinucena se stáhnout až po bitvě u Kolína (18.6.). Prostor bitvy je dnes zastavěn, střet připomíná název ulice Na Bojiští. Někdejší pomník u kostela v Janově Dole se do dnešních dní nezachoval.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama