Čeští vědci dostali možnost probádat poslední neprozkoumanou pyramidu

15. listopadu 2011 v 7:42 |  Od pravěku,středověk až po dnešní dny
Povolení k výzkumu tří lokalit v Súdánu získal tým vědců z Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). Otevřela se tak před nimi možnost prozkoumat jako vůbec první na světě například chrám a královský palác, které se mají podle písemných pramenů nacházet v Usli, a také poslední dosud neprozkoumanou pyramidu na královském pohřebišti v Kurru.
Lokalita Usli, kde by mohli čeští vědci jako první na světě najít pozůstatky starověkého chrámu a královského paláce.
"Súdán je málo známý a má přitom strašně bohatou starověkou i středověkou minulost, navíc je možné získané vzorky analyzovat v Evropě, což v Egyptě nejde," vysvětluje výběr lokalit profesor Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu. Je jedním z účastníků společné výpravy obou univerzit, jejichž odborníci se začali do Súdánu postupně přemisťovat v polovině října. Pracovat tam budou následující čtyři týdny.

Scházejí dva milióny korun


Průzkum pyramidy v Kurru se podle Bárty zatím ukázal jako velké sousto. "Je hodně poničená, v jejím podzemí nikdy nikdo z vědců nebyl a práce bude představovat nákladnou báňskou činnost," vysvětluje egyptolog. Odhad nákladů činí asi dva milióny korun.

Expedice je z velké části financována ze soukromých prostředků. Egyptologické výzkumy dlouhodobě podporuje česká společnost.

Usli představuje jednu z nejstarších lokalit majících těsný vztah ke vzniku a vývoji tzv. Napatského království v 1. tis. př. Kr. Odborníci předpokládají, že se zde nachází jeden z královských paláců, chrám a rozsáhlé osídlení, které poskytnou důležité informace o vzniku a vývoji starověkých komplexních společností. "Ani na této lokalitě nikdy žádný archeolog nepracoval, což je pro nás ideální výchozí situace," zdůrazňuje Bárta.

Návrat po 50 letech


Na území Núbie se čeští vědci vracejí po 50 letech. Tehdy pomáhali v rámci mezinárodní akce UNESCO zachraňovat památky ohrožené stavbou velké Asuánské přehrady.

Součástí výzkumu bude i zkoumání pravěkého období, klimatických změn a proměn toku Nilu v průběhu holocénu v oblasti šestých nilských peřejí. Na této části výzkumu bude spolupracovat také pražský Geologický ústav Akademie věd ČR.

"Tyto peřeje nebyly v moderní době postiženy přehradami, takže je tam kontinuální záznam v sedimentech o nilském režimu v průběhu holocénu. Tam už pracuje jedna skupina včetně Václava Cílka. Mapuje oblast, kde leží spousta pohřebišť, a odebírá vzorky z těchto sedimentů," popisuje Bárta.

To, že súdánská strana schválila napoprvé hned tři lokality, není vůbec obvyklé. Podle profesora Bárty schvalování navíc proběhlo "bez úplatků a bez protekce". Světoznámý český egyptolog skromně vynechává, že jistý druh protekce znamená už jeho jméno a počet vědeckých prací, které publikoval. Mimo jiné se podílel na prvním satelitním atlasu pyramid.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama