Vznik starého egypta(začátky)

4. listopadu 2011 v 6:41 |  Jak se žilo a jak vznikal starý Egypt
Ancient Egypt Wings.svg

Ta Kemet.jpg

Starověký Egypt byl jednou z významných a také nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě. Jejím centrem byla oblast severovýchodní Afriky na území dnešního Egypta, kde se soustředila podél dolního toku řeky Nilu až k prvnímu kataraktu. Specifické podmínky nilského údolí a pravidelných nilských záplav umožnily velice brzy přeměnit okraje záplavové oblasti na vysoce výnosnou zemědělskou půdu, a to pouhými jednoduchými úpravami přirozeného prostředí. Staroegyptská civilizace trvala a kontinuálně se rozvíjela po dobu více než tří tisíciletí; vznikla kolem roku 3150 př. n. l. a již v tomto raném období se objevila řada typických kulturních, politických, ideologických a náboženských rysů, které Egypťané v následujících tisíciletích rozvíjeli a až do zániku své civilizace je neopustili. Po celou dobu své existence egyptská kultura zůstávala velice vitální a svébytnou, a to i přes nepopiratelné styky s oblastmi Levanty a Mezopotamie a přes helenizaci v řecko-římské době.
Achnaton, původním jménem Amenhotep (IV.), byl panovník 18. dynastie ve starověkém Egyptě v období Nové říše, manžel proslulé královny Nefertiti. Vládl přibližně v letech 1359-1342 nebo 1348-1331 př. n. l. Z doposud ne zcela jasných důvodů provedl radikální primárně náboženskou reformu, která ovšem ve svých důsledcích zasáhla všechny "oblasti života země - od zahraniční politiky až po umění, ba dokonce i samotný egyptský jazyk". Jejím nejvýraznějším projevem bylo postupně stupňované persekuování tradičního náboženství a jeho nahrazení státním kultem slunečního boha Atona s výraznými teokratickými a také (spíše implicitními) monoteistickými tendencemi.
Achnatonovi nástupci počínaje Tutanchamonem jeho náboženské a politické směřování zavrhli a provedli restauraci předchozích poměrů v Egyptě, důsledky reformy ale "zanechaly hluboké jizvy v kolektivním povědomí jeho obyvatel" a vedly k zásadní trvalé proměně jejich světového názoru. Sám Achnaton začal být o generaci později pokládán za "zločince" a byl důsledně vymazán z oficiálních dokumentů, což záhy vedlo k jeho zapomenutí. Králova existence byla znovuobjevena teprve v první polovině 19. století v souvislosti s výzkumy na archeologické lokalitě Tell el-Amarna, kde stávalo Achnatonem vybudované a nedlouho po jeho smrti opuštěné sídelní město Achetaton. Jeho jedinečná postava je až do dnešní doby předmětem reinterpretací a spekulací, které ne vždy zohledňují stav vědeckého bádání; stále fascinuje a proto si každá generace o něm vytváří a přetváří svůj vlastní obraz. Pro výjimečnost svou a své doby je jednou z historických osobností nejčastěji reflektovaných v moderním historickém románu.http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fd/EMS-92205-Rosicrucian-Egyptian-Akhenaten.JPG
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/06/Temple_at_Phile_cropped_and_rotated.jpg
Horův cippus (tj. Horův štít, název je odvozen analogicky od latinského slova cippus; jen ojediněle se používá také název Horova stéla) je označení užívané v egyptologii pro zvláštní případ staroegyptské stély spojené s mytologickým okruhem bohů Esety a jejího syna Hora. Doložen je od Třetí přechodné doby až do konce ptolemaiovské doby. Za nejzdařilejší exemplář bývá pokládána tzv. Metternichova stéla z doby panovníka Nachthareheba. Horův cippus má podobu zpravidla kamenné desky se zobrazením boha Hora ve formě Harpachereda v podobě dítěte stojícího na krokodýlech a svírajícího v rukou další nebezpečná zvířata, např. hady, štíry a podobná hrozící uštknutím nebo pokousáním. U starších exemplářů bývá nad postavou dítěte vyobrazena hlava ochranného boha Besa vystupující z vlastního těla cippu, která se později stala součástí rámu. Stély obsahují nápisy s mytologickými a magickými texty, které se odříkávaly při léčbě chorob a na ochranu proti kousnutí, štípnutí nebo uštnutí.http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Louvre-antiquites-egyptiennes-p1020372_Cropped_and_bg_reduced.png Fotka neznámého písaře (Sakkára, 4./5. dynastie);
písaři tvořící páteř egyptského státu a společnosti zdaleka nebyli pouhým obslužným aparátem, ale uznávanou součástí vládní elity. Jako takoví požívali všeobecného respektu. V pozici písaře se proto nechávali znázorňovat i nejvýznamnější hodnostáři, takže sochy tohoto typu často jsou vrcholnými uměleckými díly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama