Listopad 2011

CENY VE STŘEDOVĚKU

29. listopadu 2011 v 11:55 | Jan Žižka, J.Pekař Toulky českou minulostí, J.Hora Roman von Müschwerk
Údaje jsou většinou ze 14. století (některé z první půle 15. st.), písemně doloženy - přesto je však berte s jistou rezervou. Pochází z různých míst a pojednávají o různě kvalitním zboží. Chystám obdobný ceník z francouzských zdrojů a zde je skladba cen zcela jiná.

V Čechách tehdy platil tento základní měnový systém:
1 zlatý dukát = 16 pražských grošů, 1 groš = 12 parvů (správně mn.č. parvi, jedn.č. parvus)
1 hřivna = 253g stříbra = 64 grošů,
kopa = 60 kusů (čehokoli)
Ceny jsou podle starého zvyku převedeny na cenu jedné krávy. To i dnešnímu člověku značně ulehčí orientaci. Pro srovnání:
V roce 1916 stála kráva (500 kg) cca 1 650 - 1 700 korun. Roku 1919 stála kráva k chovu až 8 000 Kč, ovce 310, koza 500 a sele 300 Kč. Kilo hovězího stálo u řezníka 20 Kč.
V současné době se ceny pohybují v rozmezí 22 500 - 32 500 Kč za kus (kráva 500 kg).

položkacena v grošíchodpovídající počet krav
denní minimum na stravunejméně půl groše-
půlkilový bochník chleba4 parvy-
denní mzda zedníkaokolo 1 gr.-
slepice1,5 gr.-
poduška nebo polštář vycpaný senem1-3 gr.-
denní mzda mistra zednického2-3 gr.-
slamník2-4 gr.-
nůž2-4 gr.-
lopata3-4 gr.-
stolička4-5 gr.-
hrubá selská škorněokolo 5 gr.-
pohřební svátost4-6 gr.-
sekera nebo krumpáč6 gr.-
kožený řemen6 gr.-
60 železných hrotů střel do kuše7 gr.-
spodní košile7-8 gr.-
křeslo7-8 gr.-
36 litrů pšenice (od sedláka)8-10 gr.-
kolovrat10-13 gr.-
60 ocelových hrotů střel do kuše12 gr.-
pluh12 gr.-
pár solidních kožených škornízhruba 13 gr.-
sáh obyčejného plátnav průměru 14 gr.-
půlkilo vlny13-17 gr.-
ječmen pro koně na 40 dní15 gr.-
ubrus (dle výzdoby)17-30 gr.-
mosazná konvice(dle velikosti a zdobení)17-35 gr.-
550 litrů piva (dle kvality a místa)25-42 gr.-
přilba30 gr.0,6
olověná kule do pušky30 gr.0,6
cena dobré krávy46 gr.1
přilba s hledím48 gr.1
tkalcovský stavpod 1 kopu gr.okolo 1
plátový šorc1 kopa gr.1,25
suknice (ze 2 metrů látky)okolo 1 kopy gr.1,25
nájemné za 1 lán půdyokolo 1 kopy gr.1,25
vůl64 gr.1,3
kroužkový závěs na přilbupřes 1 kopu gr.více než 1,25
roční plat lovčího1,5 kopy gr.(+ strava)1,9
roční nájem statku1-2 kopy gr.1,25-2,5
žebřiňák1-2 kopy gr.1,25-2,5
truhla se zámkem1-2 kopy gr.1,25-2,5
různobarevná soukenná tunika či šaty1-2 kopy gr.1,25-2,5
vyvezení městské žumpy (5500 l)okolo 2 kop gr.2,5
mečod 2 kop gr. výšnejméně 2,5
soukenný kabátec obšitý kožešinouokolo 3 kop gr.4
hedvábný závojokolo 3 kop gr.4
prostý pancíř4 kopy gr.5
hřebecokolo 6 kop gr.7
výstřel z bombardy (kule, prach, práce)6-7 kop gr.7-9
prostý dům o třech místnostech7-11 kop gr.9-14
pancíř (milánská práce)8 kop gr.10
tarasnice8-9 kop gr.10-12
majetek potřebný pro způsobilost svědka10-12 kop gr.13-14
domek na Novém městě pražskémokolo 15 kop gr.19
válečný kůňokolo 20 kop gr.25
cena lepšího lánového gruntu15-25 kop gr.19-31
dvojpodlažní řadový dům ve městě17-22 kop gr.22-29
studium na universitě (4 roky)24 kop gr.30
luxusní pás zdobený zlatem a kameny25 kop gr.31
dům na Novém městě pražském30-50 kop gr.38-63
dvojpodlažní městský dům s dílnou30-55 kop gr.38-72
cena slušného zemanského panství50-60 kop gr.63-75
rytířská zbrojokolo 75 kop gr.okolo 94
majetek nejbohatších měšťanů (movitý?)100 kop gr.125
výstavní měšťanský dům na náměstí111-350 kop gr.145-157
bombarda320 kop gr.418
výnos Landšperského panstvíokolo 500 kop gr. ročněokolo 625

Z deníků Leonarda da Vinci si lze učinit rámcovou představu o životních nákladech a příjmech v Itálii na konci 15. století. Leonardův roční příjem se pohyboval v rozmezí 50-100 dukátů nebo florinů (měly stejnou hodnotu) za rok. Na konci života, když pracoval pro francouzského krále, dostával 400 dukátů ročně. Pro srovnání Michelangelo v té době inkasoval 200 až 450 dukátů za sochu. V roce 1499 měl v bance uloženo 600 dukátů. Ve své závěti odkázal bratrovi 400 dukátů. Nejchudší z jeho žáků musel vystačit s 1 dukátem (120 soldi) na deset dní.
položkacena v soldi% z týdenního příjmu
(100 dukátů/rok = 226 soldi/týden)
metr sametu225 s.100 %
postel140 s.62 %
prsten140 s.62 %
výdaje za pohřeb
(výplata kopáčům 16, tesařům, knězi, pivo pro hosty)
120 s.53 %
podšitý kabátec100 s.44 %
keramické nádobí45 s.20 %
plášť40 s.18 %
kožený kabátec40 s.
(max. 120 s.)
18 %
pár nohavic40 s.
(max. 120 s.)
18 %
malířské plátno30 s.13 %
metr kvalitní látky (na košili)23 s.10 %
výpalata za práci zahradníka22 s.9 %
meč a nůž21 s.10 %
anýzové cukrovinky20 s.9 %
čapka20 s.9 %
brýle20 s.9 %
zámek20 s.9 %
papír (balík neznámé velikosti)18 s.8 %
košile13 s.6 %
prsten s jaspisem13 s.6 %
křesadlo11 s.5 %
kolik si mohl žák vydělat za den11 s.5 %
za holiče11 s.5 %
vyložení budoucnosti6 s.3 %
pár střevíců5 s.
(max. 14 s.)
2 %
tucet tkanic4 s.2 %
denní nájemné za pokoj3 s.1 %
meloun3 s.1 %
salát1 s.0,5 %

A dále hrst údajů ze západní Evropy.

K roku 1337 se uvádí tento poměrný sestém měn vztažených na dukáty:

1 anglická libra = 600 dukátů
1 anglická marka = 125 dukátů
1 anglický šilink = 50 dukátů
1 anglický groat = 10 dukátů
1 anglická pence = 2,5 dukátů
1 fr. livre tournois = 133 dukátů
1 fr. livre parisi = 75 dukátů
1 fr. livre bordelaise = 120 dukátů
1 fr. koruna = 50 dukátů
1 florentský florin = 300 dukátů
1 benátská lira = 100 dukátů
1 kastilský real = 5,7 dukátů

pozn. 1 dukát prý zhruba odpovídá 1 USD (1994).
Ze druhé půle 14.století máme k dispozici údaje o žoldu anglických vojáků na francouzských taženích Stoleté války. Pro porovnání: v té době stál kilový pecen chleba zhruba 1 d., týdenní plat tesaře činil 100-150 d. a minimální roční příjem byl stanoven na 500-600 d., roční příjem farního kněze byl 3-4 000 d., farmář si za rok přišel na 1-2 000 d.

žold za 90 dní služby
pěšák1 000 d.
lučištník s krátkým lukem1 000 d.
tesaři, kopáči apod.1 000 d.
svobodný lučištník s dlouhým lukem1 200 d.
italský kušiník1 500 d.
lehkooděný jezdec1 500 d.
jezdec ve zbroji2 400 d.
rytíř vedoucí 20-50 mužů5 000 d.
oddíl 20-50 mužů40-100 000 d.
mistr obléhacích prací10 000 d.
šlechtic vedoucí 100-500 mužů12 0000 d.
oddíl 100-500 mužů200 000-1 000 000 d.
šlechtic vedoucí 1000-5000 mužů25 000 d.
vojsko + trén1 - 2 000 000 d.

Stavba towerské věže v letech 1180-90 stála 2 400 000 dukátů.

Dochovalo se nám rovněž svědectví o výši výkupného za Francouze zajaté v bitvě u Azincourtu.

zajatývýkupnékdo zajal
Pán de Corpe220 000 d.lučištník a dva ozbrojenci
ozbrojenec8 000 d.Sir Robert Laurence
ozbrojenec8 000 d.Sir Robert Laurence
ozbrojenec16 000 d.neznámý
ozbrojenec3 000 d.ozbrojenci
ozbrojenec650 d.lučištník
neznámý360 d.lučištník

Rozpočet anglického dvora v letech 1307-1337:

Příjmy:

celní poplatky3 800 000-14 600 000 d.
daně9 600 000 d.
příjmy z dolů2 100 000 d.
jiné poplatky1 200 000 d.
výkupné z vojenské služby7 200 000 d.
církevní desátek11 100 000 d.
příjmy z Akvitánie3 000 000 d.
půjčky7 200 000-12 000 000 d.
celkem36 200 000-51 800 000 d.

Výdaje:

mírový tribut18 000 000-21 000 000 d.
válečné výdaje30 000 000-48 000 000 d.
celkem48 000 000-69 000 000 d.

Co byla Robota?

29. listopadu 2011 v 11:47 Jak vzniklo království koruny České
Robota je výraz slovanského původu, (sloveso robotovat = "pracovat") a označuje ve feudálním systému osobní službu sedláků a rolníků pro jejich pány.
Robotník je výraz pro poddaného robotujícího pro svého pána, někdy též vyššího správního či soudního úředníka, drába apod.
Robota byla služba sedláků či rolníků pro majitele panství. Ta zahrnovala velmi širokou paletu rozličných činností pro přesně daný počet dní v roce. Obvykle poskytovali sedláci tzv. ruční robotu či robotu s potahem. Ruční práce spočívaly například v tom, že sedláci museli na polích svých pánů plít plevel ("bejlí"). Při práci s potahem zase robotníci museli orat pole. Výraz robota s potahem se vztahuje na zapřažení vola nebo jiného zvířete před pluhem.
Bez ohledu na životní potřeby sedláků byla robota též často vyžadována při setí nebo žních a tím představovaly veliký problém pro poddané rolníky, kteří již právě v té době potřebovali zastat mnoho práce na svých vlastních polích.
Po vzniku peněžního hospodářství, museli sedláci místo roboty postupně platit penězi.
Po třicetileté válce silně narostl objem roboty a ta zatěžovala sedláky stále více, takže systém panství fungoval stále méně. Po zrušení nevolnictví v 18. a 19. století byl systém pozvolna odstraněn.

Robota v ostatních zemíchV Rakousku a některých oblastech Německa se lze setkat s výrazem Robath (nebo též Robot, pocházejícím z českého nebo slovanského výrazu robota, srovnej slovo robotnik,polsky , robotník slovensky, rabota rusky). Objevuje se též slovní základ "rob" ve výrazech výroba, výrobek


Allosauridae,Sinraptoridae,Carcharodontosauridae,Carcharodontosaurinae,Coelurosauria

27. listopadu 2011 v 18:25 Dinosauři,pterodaktilové a jiná pravěká zvířata

Allosauridae


Allosauridae
Allosaurus
Allosaurus
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
Třída:plazi (Reptilia)
Nadřád:Dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:teropodi (Theropoda)
Nadčeleď:Allosauroidea
Čeleď:Allosauridae
Rody

Allosauridae je vyhynulá čeleď masožravých dinosaurů (teropodů), kterou vytvořil paleontolog Othniel Charles Marsh v roce 1878. V současné době lze k ní zařadit s jistotou jen rody Allosaurus a Saurophaganax.

Sinraptoridae

Sinraptoridae
Stratigrafický výskyt: Střední až svrchní jura, asi před 165-150 miliony let
Sinraptor hepingensis
Sinraptor hepingensis
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
Třída:plazi (Reptilia)
Nadřád:Dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:teropodi (Theropoda)
Nadčeleď:Allosauroidea
Čeleď:Sinraptoridae
Rody
Čeleď Sinraptoridae byla skupinou velkých dravých dinosaurů (teropodů), z nichž někteří dosahovali délky až kolem 10 metrů. Sinraptoridé byli karnosauři a dříve byli mnozí z nich řazeni do čeledi Megalosauridae nebo Allosauridae.
Poslední kladistickou definici této skupiny vypracoval v roce 2005 americký paleontolog Paul Sereno. Je pravděpodobné, že z této skupiny vychází předkové nebo blízcí příbuzní předků alosaurů.

Carcharodontosauridae

Carcharodontosauridae
Stratigrafický výskyt: Spodní až svrchní křída, před 127-89 miliony let
Giganotosaurus carolinii
Giganotosaurus carolinii
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:teropodi (Theropoda)
Nadčeleď:Allosauroidea
Čeleď:Carcharodontosauridae
Karcharodontosauridi byli obří draví dinosauři (teropodi). V roce 1931 vytvořil německý paleontolog Ernst Stromer čeleď Carcharodontosauridae, dnes branou jako klad v rámci skupiny Carnosauria. Do této čeledi patří také jedni z největších známých teropodů všech dob - Carcharodontosaurus, Giganotosaurus, Mapusaurus a Tyrannotitan, přičemž všechny tyto rody byly ve velikostní kategorii populárního tyranosaura.
Tito draví dinosauři žili v období křídy asi před 127-89 miliony let především na subkontinentu Gondwana. Na základě několika objevů se zdá být pravděpodobné, že alespoň v některých obdobích života lovili ve smečkách.

Carcharodontosaurinae

Carcharodontosaurinae
Stratigrafický výskyt: Spodní křída
Giganotosaurus carolinii - replika kostry největšího karcharodontosaurina
Giganotosaurus carolinii - replika kostry největšího karcharodontosaurina
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:teropodi (Theropoda)
Nadčeleď:Allosauroidea
Čeleď:Carcharodontosauridae
Podčeleď:Carcharodontosaurinae
Rody
Carcharodontosaurinae je podčeleď obřích dravých dinosaurů (teropodů) z čeledi Carcharodontosauridae. Dle fylogenetických analýz patří dotéto skupiny 3 rody: Carcharodontosaurus, Giganotosaurus a Mapusaurus. Poslední dva jmenovaní jsou pak někdy ještě samostatně řazeni k tribu Giganotosaurini. Tito obří draví dinosauři žili zhruba před 110-90 miliony let a pravděpodobně lovili občas i ve smečkách.

Klasifikace

V roce 2006, během popisu rodu Mapusaurus, byla pro tři jihoamerické rody teropodů (giganotosaura, mapusaura a tyrannotitana) vytvořena podčeleď Giganotosaurinae. Pozdější analýzy ovšem ukázaly, že takovýto klad není monofyletický a ve skutečnosti by mohl zahrnovat pouze rody Giganotosaurus a Mapusaurus (ty jsou tzv. sesterskými taxony). V rámci Carcharodontosauridae ovšem společně s těmito dvěma rody tvoří monofyletický klad rod Carcharodontosaurus. U rodu Tyrannotitan se sice objevuje společný znak podčeledi Giganotosaurinae, ostatní znaky ovšem napovídají, že se jedná o fylogeneticky primitivnější taxon.
Tuto skutečnost podrobně popsali až paleontologové Stephen Brusatte s Paulem Serenem v roce 2008, kteří provedli podrobnou fylogenetickou analýzu kladu Carcharodontosauridae. Na základě výsledků své práce utvořili pro pokročilé karcharodontosauridy dva nové taxony: Carcharodontosaurinae, zahrnující rody Carcharodontosaurus, Giganotosaurus a Mapusaurus, a Giganotosaurini (v rámci Carcharodontosaurinae) pro výše zmíněné sesterské taxony (tj. giganotosaura a mapusaura).

Carcharodontosaurinae vs. Giganotosaurinae

Vzhledem k tomu, že oba klady (Carcharodontosaurinae i Giganotosaurinae) byly definovány a zahrnují jiné podtaxony, jsou teoreticky validní (taxon Giganotosaurinae by měl být podtaxonem Carcharodontosaurinae). Oba tyto taxony ovšem zároveň podléhají pravidlům (neboť se jedná o Linnéovskou hierarchii, kdy byly použity sufixy tzv. "family-level taxa", tj. "-ini", "-inae", "-idae", "-oidea"), a protože rod Carcharodontosaurus byl popsán dříve než Giganotosaurus, měla by platit podčeleď Carcharodontosaurinae.

Giganotosaurini

Aby zůstal zachován klad zahrnující rody Giganotosaurus a Mapusaurus, definovali pro ně Sereno s Brusattem tribus Giganotosaurini.

Coelurosauria

Coelurosauria
Stratigrafický výskyt: Střední jura až recent (před 165-0 miliony let)
Kostra rodu Tyrannosaurus
Kostra rodu Tyrannosaurus
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
Třída:plazi (Reptilia)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:teropodi (Theropoda)
Infrařád:Coelurosauria
Coelurosauři (célurosauři) byli vývojově pokročilí teropodní dinosauři, kteří byli nejvíce odvození a pravděpodobně vykazovali společnou vlastnost v podobě přítomnosti peří (viz Opeření dinosauři). Patří sem podskupiny Tyrannosauroidea (k nimž patří např. Tyrannosaurus, Albertosaurus, Dilong) Ornithomimosauria (např. Struthiomimus, Ornithomimus, Gallimimus) a Maniraptora (např. Sinosauropteryx, Velociraptor, Therizinosaurus, Oviraptor a kam také patří dnešní ptáci).
Skupinu célurosaurů formálně pojmenoval v roce 1915 německý paleontolog Friedrich von Huene.

Megalosauridae,Spinosauridae,Carnosauria,Allosauroidea

27. listopadu 2011 v 18:15 Dinosauři,pterodaktilové a jiná pravěká zvířata

Megalosauridae
Stratigrafický výskyt: Střední až pozdní jura, před 170 až 148 mil. let
Rekonsktrukce rodu Megalosaurus
Rekonsktrukce rodu Megalosaurus
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
Třída:plazi (Reptilia)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:Saurischia
Podřád:Theropoda
Čeleď:Megalosauridae

Megalosauridae je čeledí menších až velkých dravých (teropodních) dinosaurů, žijících v období střední až svrchní jury. Samotný rod Megalosaurus se v roce 1824 stal vůbec prvním vědecky popsaným neptačím dinosaurem. Příbuznou skupinou megalosauridů byli nejspíš spinosauridi. Skupina prošla v posledních letech poměrně zásadním přehodnocením a reklasifikací.

Spinosauridae


Spinosauridae
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura až svrchní křída (před 155 - 93,5 mil. let)
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:Theropoda
Infrařád:Tetanurae
Nadčeleď:Spinosauroidea
Čeleď:Spinosauridae
Podčeledi
  • Baryonychinae
  • Spinosaurinae

Spinosauridae je čeleď specializovaných teropodních dinosaurů, žijících v období svrchní jury až svrchní křídy (asi před 155 - 93 miliony let) na území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Evropy a Asie.

Spinosauridi byli velcí až obří dravci s charakteristicky úzkými "krokodýlovitými" čelistmi a zuby bez vroubkování. Většina druhů se zřejmě živila rybami, nepohrdli však ani mršinami velkých obratlovců nebo případným aktivním lovem. Skupina byla pojmenována německým paleontologem Ernstem Stromerem v roce 1915.

Největším a zároveň nejznámějším zástupcem čeledi je samotný nominotypický druh Spinosaurus aegyptiacus. Tento severoafrický predátor byl zřejmě největším známým teropodem vůbec. V roce 2006 bylo odhadnuto, že délka spinosaura mohla přesáhnout i 18 metrů. Jiným známým spinosauridem byl evropský Baryonyx walkeri z jižní Anglie.

Obojživelný způsob života


Vědecká studie z roku 2010 potvrdila, že někteří spinosauridi trávili značnou část života ve vodním prostředí, kde pravděpodobně lovili ryby a jiné vodní živočichy.

Carnosauria


Carnosauria
Stratigrafický výskyt: Střední jura až svrchní křída (170-93 mil. let)
Model rodu Allosaurus v polském Bałtowie
Model rodu Allosaurus v polském Bałtowie
Stupeň ohrožení
Vyhynulí (fosílie)
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:teropodi (Theropoda)
Infrařád:Carnosauria

Carnosauria je skupinou menších až značně velkých dravých dinosaurů (teropodů), žijících v období jury a křídy. Původně byli do této skupiny zahrnováni téměř všichni velcí draví dinosauři, dnes sem však řadíme pouze příslušníky skupiny Allosauroidea a jejich nejbližší vývojové příbuzné. Mezi karnosaury patří také karcharodontosauridi, jedni z největších známých dravých dinosaurů vůbec (např. Giganotosaurus, Mapusaurus, Tyrannotitan).

Mezi typickými znaky těchto teropodů můžeme uvést velké očnice, dlouhou a úzkou lebku a modifikace pánve i kostí končetin (např. holeň je kratší než stehno). Podle moderní kladistické definice patří mezy karnosaury všichni dinosauři, sdílející recentnějšího žijícího zástupce s rodem Allosaurus než s dnešními ptáky.

Allosauroidea


Allosauroidea
Stratigrafický výskyt: Střední jura až svrchní křída
Allosaurus v polském Bałtowie
Stupeň ohrožení
Vyhynulí (fosílie)
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:teropodi (Theropoda)
Infrařád:karnosauři (Carnosauria)
Nadčeleď:Allosauroidea
Podřazené taxony

Allosauroidea je monofyletický klad zahrnující tři čeledi: Allosauridae, Carcharodontosauridae a Sinraptoridae. Nejstarším známým allosauroidním dinosaurem je Sinraptor dongi z čeledi Sinraptoridae, jenž žil před přibližně 167,7-155,7 miliony let (střední až svrchní jura, stupně bathon, callov, oxford). Geologicky nejmladším je pak druh Giganotosaurus carolinii z turonských sedimentů (starých přibližně 93,5-89,3 milionů let) svrchní křídy Argentiny. Ještě mladší však může být druh Megaraptor namunhuaiquii, taktéž z Argentiny, který žil před přibližně 93,5-85,8 miliony let (stupně turon a coniak). Jeho pozice mezi allosauroidními teropody je však stále otázkou diskuzí.

Definice


Nadčeleď Allosauroidea v současné době nemá dostatečně vyhovující definici. Sereno (2005) je definoval jako "nejrozsáhlejší klad zahrnující druh Allosaurus fragilis, vyjímaje druh Passer domesticus" (vrabec domácí). Sereno zde však zakládá synonymiku kladů Allosauroidea a Carnosauria. Definice Holtze a kol. (2004) je více v souladu se současným pohledem na fylogenezi karnosaurů (a obecně tetanur) a zakládá, že k nadčeledi Allosauroidea patří "Allosaurus fragilis, Sinraptor dongi, jejich nejbližší příbuzní a všichni jejich potomci". Přesná definice by však dle současných poznatků měla zahrnovat i zástupce čeledi Carcharodontosauridae.

Klasifikace


Allosauridae


K čeledi Allosauridae patří rody Allosaurus (druhy A. fragilis, A. atrox, A. europaeus a A "jimmadseni"), Antrodemus (druh A. valens), který však může být starším synonymem rodu Allosaurus (nicméně vzhledem k fragmentárnímu stavu materiálu by měl přednost Allosaurus) a Saurophaganax (druh S. maximus, který také může být druhem rodu Allosaurus - A. maximus). Někteří autoři zde ještě řadí rody Acrocanthosaurus a Neovenator. Jiní tyto rody řadí k čeledi Carcharodontosauridae.

K této čeledi mohou patřit také pozůstatky (nekompletní lebka; možná další fosílie), jež nesou prozatímní název "Madsenius trux". V současné době by měl na jeho popisu pracovat americký paleontolog Robert T. Bakker. Stejný případ je "Wyomingraptor", jehož neoficiální jméno se objevilo v Bakkerově článku Dr. Bob's Dinofacts z roku 1997. Veškeré známé údaje jsou založené na nekompletní fosílii mladého jedince teropodního dinosaura (snad allosaurida) z Morrisonovy formace na území Wyomingu.

Sinraptoridae


K čeledi Sinraptoridae patří rody Sinraptor (druhy S. dongi a S. hepingensis), Metriacanthosaurus (druh M. parkeri a možná i dosud nejistý M? "reynoldsi") a Yangchuanosaurus (druh Y. shangyouensis). Někteří autoři sem ještě řadí rod Szechuanosaurus. Ten je však velmi fragmentární a může se jednat o zástupce linie ceratosaurů.

Carcharodontosauridae


Ke karcharodontosaurovitým patří největší dosud dobře známí draví teropodi. Patří sem rody Neovenator (druh N. salerii, který je však některými autory řazen k allosauridům), Acrocanthosaurus (druh A. atokensis, taktéž některými řazen k allosauridům), Carcharodontosaurus (druhy C. saharicus a C. iguidensis, který se od C. saharicus liší zejména stavbou lebky), Giganotosaurus (druh G. carolinii), Tyrannotitan (druh T. chubutensis), Mapusaurus (druh M. roseae) a Eocarcharia (E. dinops).

Giganotosaurus a Mapusaurus jsou pak samostatně řazeni do tribu Giganotosaurini v rámci podčeledi Carcharodontosaurinae (kam kromě těchto dvou rodů patří ještě Carcharodontosaurus.

Masiakasaurus,Tetanurae,Megalosauroidea

27. listopadu 2011 v 18:02 Dinosauři,pterodaktilové a jiná pravěká zvířata

Masiakasaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída
Rekonstrukce lebky masiakasaura
Rekonstrukce lebky masiakasaura
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Reptilia)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:teropodi (Theropoda)
Infrařád:ceratosauři (Ceratosauria)
Nadčeleď:Abelisauroidea
Čeleď:Noasauridae
Rod:Masiakasaurus
Binomické jméno
Masiakasaurus knopfleri

Masiakasaurus byl teropodní dinosaurus který dorůstal délky kolem dvou metrů a žil v období křídy přibližně před 70 miliony let na území dnešního Madagaskaru. Vyznačoval se dlouhými, kónickými přední zuby se zahnutými hroty vytočenými ven z tlamy, což je mezi teropody neobvyklé, kdežto zadní zuby jsou typičtější dýkovité a vroubkované. Vystrčené přední zuby nejpravděpodobněji sloužily k probodnutí drobné kořisti, jakou byli ryby, savci, ještěrky nebo ptáci. Zuby v zadní části čelisti pak zřejmě používal k roztrhání úlovku. Navzdory svému chrupu však Masiakasaurus nejspíše sám sloužil jako kořist krokodýlů a ostatních velkých masožravců, jakým byl například šestimetrový teropod Majungasaurus, s nímž sdílel území. Proti takovým dravcům byla jeho nejlepší obranou rychlost a mrštnost. Jeho blízkým příbuzným byl Noasaurus z Jižní Ameriky.http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f8/Masiakasaurus_BW.jpgMasiakasaurus

Tetanurae

Tetanurae
Stratigrafický výskyt: Střední jura - recent, 168 mil. let - 0
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:Theropoda
Infrařád:Tetanurae
Tetanurae ("pevné ocasy") je klad teropodních dinosaurů, zahrnující většinu jejich odvozených druhů a také všechny současné i vyhynulé ptáky. Poprvé se objevují během spodní nebo střední jury a přežívají až do současnosti. Jedna z definic tetanur (Kevin Padian, 1999) zní: "Všichni teropodi blíže příbuzní ptákům než rodu Ceratosaurus". Jedním z prvních zástupců tohoto rozsáhlého kladu mohl být Cryolophosaurus ze spodní jury Antarktidy. Mezi tetanury patří obecně známé rody dravých dinosaurů jako Allosaurus, Spinosaurus, Giganotosaurus, Tyrannosaurus, Velociraptor nebo třeba vrabec domácí.

Megalosauroidea

Megalosauroidea
Stratigrafický výskyt: Střední jura až spodní křída, před 170 až 93 mil. let
Rekonstrukce hlavy rodu Eustreptospondylus
Rekonstrukce hlavy rodu Eustreptospondylus
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:Saurischia
Podřád:Theropoda
Nadčeleď:Megalosauroidea
Synonyma
Megalosauroidea byla poměrně početná nadčeleď dravých (teropodních) dinosaurů ze skupiny Tetanurae, žijících v období střední jury až spodní nebo snad i svrchní křídy. Samotný rod Megalosaurus, od něhož je odvozen název skupiny, se v roce 1824 stal vůbec prvním vědecky popsaným neptačím dinosaurem. Do nadčeledi megalosauroidů patří dvě čeledě - Megalosauridae a Spinosauridae, zahrnující i největšího dnes známého teropoda, druh Spinosaurus aegyptiacus. Často je jako synonymum k nadčeledi Megalosauroidea používán taxon Spinosauroidea.

Carnotaurinae,Noasauridae,Deltadromeus,Ligabueino

27. listopadu 2011 v 17:52 Dinosauři,pterodaktilové a jiná pravěká zvířata

Carnotaurinae

Carnotaurinae
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída
Rekonstrukce vzhledu rajasaura, zástupce skupiny
Rekonstrukce vzhledu rajasaura, zástupce skupiny
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:Theropoda
Infrařád:Ceratosauria
Čeleď:Abelisauridae
Podčeleď:Carnotaurinae
Carnotaurinae je podčeleď poměrně velkých masožravých dinosaurů (teropodů) z čeledi Abelisauridae. Byli to po dvou nohách se pohybující predátoři, žijící v období svrchní křídy (asi před 85-65 miliony let) především na jižních kontinentech. Jejich velikost se pohybovala kolem 7-9 metrů na délku a charakteristikou byla značně zkrácená lebka a zakrnělé přední končetiny. Skupinu pojmenoval americký paleontolog Paul Sereno v roce 1998 a definoval ji jako klad všech rodů abelisauridů blíže příbuzných rodu Carnotaurus než rodu Abelisaurus.

Noasauridae

Noasauridae
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída
Zástupce skupiny, Noasaurus leali
Zástupce skupiny, Noasaurus leali
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:teropodi (Theropoda)
Infrařád:ceratosauři (Ceratosauria)
Nadčeleď:Abelisauroidea
Čeleď:Noasauridae
Čeleď Noasauridae (noasauridi) je skupinou vyhynulých teropodních dinosaurů, žijících v období křídy. Jejich velikost byla velmi rozdílná, od drobného rodu Ligabueino až po obří rod Deltadromeus. Byli blízce příbuzní a podobně stavění jako abelisauridi, přestože většina z nich byla podstatně menší. Čeleď Noasauridae je definována jako "všichni teropodi blíže příbuzní rodu Noasaurus než rodu Carnotaurus".

Deltadromeus

Deltadromeus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 95 miliony let
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:teropodi (Theropoda)
Infrařád:ceratosauři (Ceratosauria)
Nadčeleď:Abelisauroidea
Čeleď:Noasauridae
Rod:Deltadromeus
Binomické jméno
Deltadromeus agilis
Deltadromeus ("Běžec od delty") je jedním z největších známých masožravých dinosaurů (teropodů). Podle propočtů mohl dosahovat délky až 13,3 metru, což je zhruba délka největšího známého exempláře giganotosaura (13,2-13,7 m). Byl však poměrně lehce stavěný, takže hmotnostní odhady se pohybují jen kolem 3,5 tuny. Na svoji velikost měl tento obří dravec neobvykle štíhlé zadní končetiny, což nasvědčuje schopnosti rychlého běhu.
Tento obrovský abelisauroid obýval severní Afriku v období křídy před přibližně 95 miliony let. Žil ve stejném prostředí jako další obří teropod Carcharodontosaurus.

Ligabueino

Ligabueino
Stratigrafický výskyt: Spodní křída
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:Theropoda
Nadčeleď:Abelisauroidea
Rod:Ligabueino
Binomické jméno
Ligabueino andesi
Ligabueino ("Ligabueho malý") byl drobným abelisauridním teropodem (dravým dinosaurem), pojmenovaným po italském lékaři G. Ligabuem. Patří mezi nejmenší známé dinosaury vůbec s délkou těla jen kolem 70 cm. Žil ve spodní křídě na území dnešní Argentiny.
Objeveny z něj byly tyto kosti: stehenní kost, kyčelní kost, stydká kost, článek prstu a neurální výběžky krčních, hrudních a ocasních obratlů.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Carnotaurus_DB_2.jpg

Zástupci

Dnes řadíme do této podčeledi čtyři rody - Aucasaurus (Argentina), Carnotaurus (Argentina), Majungasaurus (Madagaskar) a Rajasaurus (Indie). V roce 2008 byla provedena další fylogenetická analýza v rámci popisu nového rodu Skorpiovenator a v podčeledi Carnotaurinae byla vyčleněna podskupina Brachyrostra (všichni abelisauridi bližší rodu Carnotaurus než rodu Majungasaurus).

Ceratosauria,Abelisauroidea,

27. listopadu 2011 v 17:46 Dinosauři,pterodaktilové a jiná pravěká zvířata

Ceratosauria
Stratigrafický výskyt: před 199 až 65 mil. let
Zástupce skupiny rodu Ceratosaurus
Zástupce skupiny rodu Ceratosaurus
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:Theropoda
Infrařád:Ceratosauria

Ceratosauři, neboli příslušníci infrařádu Ceratosauria byli skupinou teropodních (dravých) dinosaurů, definovaných jako "všichni teropodi sdílející bližšího společného předka s rodem Ceratosaurus než s ptáky. Byli vývojově primitivnější než tetanury, jsou však zřejmě jejich sesterskou skupinou. Patří sem především teropodi jižní polokoule, kromě nejprimitivnějších rodů zejména celofyzoidi, ceratosauridi a abelisauroidi.

Abelisauroidea

Abelisauroidea
Stratigrafický výskyt: Jura - křída, před 165-70 mil. let
Rugops, jeden ze zástupců skupiny
Rugops, jeden ze zástupců skupiny
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:Theropoda
Infrařád:Ceratosauria
Nadčeleď:Abelisauroidea
Abelisauroidi byli skupinou malých až velkých dravých dinosaurů (teropodů) z podčeledi Abelisauroidea, kteří žili v období střední jury až svrchní křídy) na území kontinentů někdejší Gondwany a také západní Evropy (rod Tarascosaurus). Největší z nich dosahovali délky až kolem 9 metrů. Obvykle měli dlouhé a štíhlé zadní končetiny, zakrnělé přední končetiny a vyklenutou krátkou lebku.

Abelisauridae

Abelisauridae
Stratigrafický výskyt: Spodní až svrchní křída (asi před 110 - 65 miliony let)
Majungasaurus, zástupce čeledi
Majungasaurus, zástupce čeledi
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:Theropoda
Infrařád:Ceratosauria
Nadčeleď:Abelisauroidea
Čeleď:Abelisauridae
Abelisauridi (příslušníci čeledi Abelisauridae) byli poměrně mohutní teropodi (draví dinosauři) z infrařádu Ceratosauria. Vyskytovali se v období křídy na území jižního superkontinentu Gondwany (především na území dnešní Afriky, Jižní Ameriky, Indie a Madagaskaru). Jejich lebka byla (zvláště u pozdějších forem) relativně krátká a mohutná, přední končetiny silně zakrnělé. Dorůstali délky od 5 zhruba do 9 metrů.

Coelophysis

27. listopadu 2011 v 17:39 Dinosauři,pterodaktilové a jiná pravěká zvířata
Coelophysis
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, asi před 220-210 miliony let
Model celophysise
Model celophysise
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:Ceratosauři (Ceratosauria)
Nadčeleď:Coelophysoidea
Čeleď:Coelophysidae
Rod:Coelophysis
Binomické jméno
Coelophysis bauri
Synonyma
  • Coelurus bauri
  • Tanystropheus bauri
  • Rioarribasaurus colberti
  • Syntarsus colberti
Coelophysis ("dutá kost") byl menší dravý dinosaurus, který žil v období svrchního triasu, tedy před 220-210 milióny let.
Byl objeven roku 1881 na lokalitě Ghost Ranch v Novém Mexiku. Nejprve byly vzácně nalézány jenom úlomky kostí. Ty stačili vědcům pouze, aby je identifikovat jako zbytky ceratosaurů. Teprve později, ve 40. letech 20. století, zde začali vědci znovu hledat. Podařilo se jim objevit stovky koster tohoto druhu. Ty pravděpodobně patřili členům jediné velké smečky, kteří zahynuli při živelné pohromě (nejspíše potopě). Díky tomu se zde nalezly kompletní kostry jedinců všech věkových kategorií.
Byl to po dvou chodící masožravec, dlouhý přibližně 3 m a vážící kolem 30 kg. Jeho potravou byli drobní plazi, ryby a býložraví dinosauři (např. Revueltosaurus, Technosaurus). V žaludku celofysů byly nalezeny i kosti jejich mláďat, což ukazuje na občasný kanibalismus při nedostatku jiné potravy.
Mnohé znaky na kostře připomínají anatomii ptáků. Kostra byla velmi lehce stavěná (duté a tenkostěnné kosti, pevně srostlé křížové obratle, pánevní kosti, kosti nártu a kotník se zadní částí chodidla). Předními končetinami, které byly poměrně dlouhé, mohl tento rychlý běžec kořist za běhu uchopit a následně zabít ostrými pilovitými zuby.

Procompsognathus

27. listopadu 2011 v 17:38 Dinosauři,pterodaktilové a jiná pravěká zvířata

Procompsognathus

Procompsognathus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias
Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:Theropoda
Čeleď:Coelophysidae
Rod:Procompsognathus
Binomické jméno
Procompsognathus triassicus
Procompsognathus ("Předek rodu Compsognathus") byl malý, poměrně primitivní teropodní dinosaurus, žijící v pozdním triasu (asi před 220-210 miliony let) na území dnešního Německa. Malý dvounohý dravec měřil jen asi 1,2 metru na délku a pravděpodobně se živil hmyzem a drobnými obratlovci. Fosílie tohoto druhu jsou velmi špatně zachované. Někteří vědci proto pochybují, že tento druh byl dinosaurem a považují ho za odvozeného archosaura, s dinosaury pouze příbuzného.

Halticosaurus

27. listopadu 2011 v 17:35 Dinosauři,pterodaktilové a jiná pravěká zvířata

Halticosaurus
Stratigrafický výskyt: svrchní trias
Vědecká klasifikace
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:plazi (Sauropsida)
Nadřád:dinosauři (Dinosauria)
Řád:plazopánví (Saurischia)
Podřád:Theropoda
Nadčeleď:Coelosauria
Rod:Halticosaurus

období triasu(na obrázku vidíme prakontinent pangea)

Halticosaurus (v překladu "hbitý ještěr") je rod teropodního dinosaura, který žil v období pozdějšího triasu zhruba před 208 miliony let na území dnešního jižního Německa uprostřed formace Stubensandstein, kde byly nalezeny dvě kostry společně s prosauropodem plateosaurem. Někteří vědci ho zaměňují s rodem Lilisternus, ale Samuel Wells mezi nimi našel rozdíl.

Popis


Byl dlouhý zhruba 5,5 metru. Přední pětiprsté končetiny byly krátké a asi o polovinu kratší než zadní silné nohy. Měl esovitý krk s dlouhou a velkou lebkou. V lebce se nacházelo mnoho dutin. Vpředu byl otvor pro nozdry a pro zatím neznámý účel, dále pak oční jamky a otvor pro žvýkací svaly. V čelisti se nalézalo mnoho zubů. Při běhu tvořilo tělo s ocasem horizontální linii. Dokázal vyvinout rychlost 30-40 kilometrů v hodině. Živil se malými živočichy jako ještěrkami, hmyzem a někdy i mláďaty vlastního druhu. Pravděpodobně také dojídal zbytky kořisti karnosaurů.